Červen 2013

Démon // Thomas Laufeyson

8. června 2013 v 12:49 | Admin |  Záznamy

Thomas Laufeyson



Věk: 32 let
Rasa: Démon
Schopnost: Síla ledu, Telekineze

Popis: Mám trochu delší černé vlasy a modré oči.Nejsem ani slaboch ani kulturista, dalo by se říct že mám postavu klasického muže se svaly, které nejdou moc vidět.Nejraději nosím zelené nebo černé oblečení.Na první pohled by nikdo nepoznal, že jsem démon, ale když zmodrám každý to pozná.Moje pleť nabere modrou barvu a mé oči zrudnou.Často mám při sobě žezlo, které když chci se změní na hůl.

Povaha: Jsem démon a moje povaha je také dost složitá.Když jsem ve formě kdy vypadám jako člověk bývám docela milý, ale smích a úsměv je jen klam.Moje větší půlka si moc přátel hledat nehodlá.Je protivná,zlá,arogantní a nevím co ještě, ale i přes to vše dokážu být hodný a někdy se i opravdicky usmát.Často se na ostatní dívám jako bych je chtěl zabít a pak se jen usměju.Přes moji zlou povahu dokáži být empatik a dokáži i pomoct svými radami, ale to jen někdy se u mě projeví taková ochota.Rád se toulám všude sám.

Historie: Den a místo narození nevím.Jinak řečeno narodil jsem se rodině démonů, kteří mě pak odhodili někde v lese.Byl jsem ještě malé miminko a další den už jsem brečel hladem.Naštěstí mě našel jeden démon, který v tom lese žil už hodně dlouho.Vzal si mě domů a vychovával mě jako vlastního syna.On ovládal živel ohně, zatím co já jsem objevoval svůj živel ledu.Jak čas plynul,rostl jsem a sílil.Když mi bylo asi 22 poslal mě Agmasus(tak se ten démon jmenoval) do vesnice abych přinesl nějaké jídlo od jeho známého.Byl jsem z toho dost vystrašený protože nikoho jiného než ho jsem neznal, ale protože jsem ho měl rád poslechl jsem ho.Cesta dlouho netrvala a zachvíli jsem stál uprostřed vesnice.Bylo tam spoustu jiných lidí a zdálo se mi že tam byly i jiné rasy.Nejvíc mě překvapily pohledy dívek, které znamenali že se jim svým vzhledem líbím, tomu jsem se musel usmát.Vzal jsem od Agmasusova přítele věci co měl nachystané a vrátil jsem se do domku v lese.Vešel jsem dveřmi do hlavní místnosti,věci jsem pustil na zem a rychle přiklekl k Agmasusovy, který ležel na zakrvácené podlaze,,Co se stalo?Kdo tu byl?'' vyptával jsem se ho, ale on nebyl schopný odpovědi.Chytil mě za ruku a vtiskl mi do dlaně divný modrohnědý "klacíček" a to bylo poslední co udělal.Pak zemřel v mém náručí.Rozbrečel jsem se jakoby mi bylo pět.Když jsem se z té tragédie aspoň trochu schopil, vstal jsem a prohlídl si předmět co mi dal.Ten se ihned zablyštil, zvětšil jsem a zachvíli jsem měl v ruce žezlo nebo spíš kopí.Nevěděl jsem jestli to bylo jeho, ale mnohokrát mi vyprávěl že jednou našel stvoření, které u sebe mělo tento předmět.Už jsem pochopil.To stvoření sem byl já a to kopí bylo moje.Byl jsem adoptovaný!Byla to pro mě rána když mi to vše docvaklo, ale Agmasuse jsem měl rád jako otce.Konec konců on mě vychoval.Dalších 10 let jsem zůstal u domku v lese.Agmasusovy jsem udělal hrob na zahrádce.Trénoval jsem s kopím a trénoval jsem i svůj živel s tím že se hodlám pomstít.Uzavřel jsem se hodně do sebe a moje povaha se rázem stala temnější.Už jsem nikdy nepocítil radost ani štěstí.Když už jsem toho všeho měl dost,odešel jsem hlouběji do lese.Po několika dnech jsem narazil na Winnipeg.

Galerie: