Změny

7. června 2017 v 21:05 | Admin - Destiny |  Novinky
Zdravím,

registrace jsou znovu otevřené, nováčci mohou vytvářet nové postavy. Na stránkách se objevilo dalších pár změn. Zrušila jsem několik herních knih ve kterých se moc nehrálo, tudíž můžete lépe zastihnout své spoluhráče a nebude tak složité si vybrat ve které budete hrát.
Také se již nelze registrovat za Banshee a elfy. Tyto rasy jsem zrušila kvůli malému množství hráčů. Ostatní zůstávají. Dále se můžete těšit na více akcí a společných her s vypravěči a také budeme zavádět systémové postavy.

S pozdravem
Admin - Destiny
 

Obnovení

31. května 2017 v 16:01 | Admin - Destiny |  Informace
Ano, ano. Před pár dny jsem hrozila s ukončením těchto stránek, ale znovu po přezkoumání mého rozhodnutí jsem docílila toho, že ten kus práce, který jsem tu já a bývalí hráči odvedli, je velká škoda jen tak zahodit.
Proto jsem se rozhodla, že se to tu pokusím dát znovu dohromady a lépe.
Proto se ptám kdo by chtěl pomoci, má nápady, nechť se ozve na email. Pokud nám to půjde můžeme i nadále spolupracovat a možná by se našel i spoluadmin. Je třeba toho hodně udělat.
Jestliže se tu najde i někdo z původních hráčů ať se samozřejmě také ozve.


Těším se na spolupráci a snad se nám to tu povede znovu oživit.
Vaše adminka Destiny

Člověk // Avery Spencer

16. srpna 2014 v 19:53 | Admin - Destiny |  Záznamy

Věk: 18 let - 24.12.1999
Rasa: Člověk
Povolání: Jiné - Student
Schopnosti: Neumí nic, co by nezvládl každý obyčejný člověk, ovšem vědecké selhání jeho otce zapříčinilo, že jeho krev přitahuje predátory - hlavně upíry, jedna báseň. Toť asi jediná zvláštnost. Pak je poměrně zdatný v boxu, ale není to žádný přeborník.

  • V Z H L E D
Kdybyste ho postavili do davu přibližně stejně starých chlapců, příliš by z davu nevyčuhoval. Jeho výška se pohybuje něco málo pod 180 centimetrů. Co se váhy týče - je přiměřená výšce, ale beztak je spíš pohublejší. No jenom kost a kůže zas ne. Na člověka má i napříč své.. nenabouchané konstituci docela sílu. Na oválnějším hlavě se vystavují krátké tmavě hnědé vlasy. Dál se pod tenkým obočím pyšní zelenomodré oči, které se v závislosti na světle snad mohou někdy zdát i trochu domodra. Mezi nimi čenichá větší nos. Tenčí narůžovělé rty obvykle v povrchním úsměvu už jen dokreslují lehce opálený obličej. Když ho něco opravdu pobaví, ukáže čistě bílý chrup. S oblečením nemá ve zvyku to extra přehánět. Je pravda, že se o něj stará docela dost, ale menší dírka ho nerozhodí. Inu, kdyby ho měl ale někdo polít, či oblečení vážněji poškodit, opravdu to nenechá jen tak, což je ale naprosto logické. Vyjímka je snad jenom bílé oblečení. Trvá na tom, že bílá musí být na jeho těle absolutně neposkvrněná, jinak to prostě nepřichází v úvahu. Absolutně miluje oblečení z kašmíru, stoprocentní bavlny, či jiných kvalitních látek - jiné v jeho šatníku vlastně nemáte šanci najít. Kalhoty mívá obvykle nějaké bavlněné, nebo si vezme kraťasy z podobného materiálu. Jeho oblečení je skoro výhradně z hodně světlých barev. Sice není pravda, že by neměl v zásobách nějakou černou, nebo něco, ale to je fakt jenom výjimečně. Jako každý prepík je tak trochu starosvětský, takže s dotykovým iPhonem v ruce ho uvidíte jen opravdu dost těžko. Taky moc dobře nekouká na ty, co mají patku přes půl obličeje a tetování i na zadku. Ke kovům v nose a kdekoli jinde se staví se stejným odporem. V jeho světě má kruh v nose maximálně tak výstavní býk na rozlehlé farmě strýčka Billa.
  • P O V A H A
Už jen když se na něj podíváte, je dost patrné, odkud vlastně pochází. S tím svým úsměvem a puntičkářsky upraveným oblečením je naprosto jasné, že pochází z nějaké zazobané rodiny. A co se o takových lidech říká? Jsou namyšlení, povrchní, nesnesitelní. Možná zdání klame, ale v tomto případě to tak jednoznačně není. Je opravdu povrchní. Sám sebe považuje za lepšího člověka, než je kdokoliv, kdo má menší majetek, než zrovna on. Tím pádem se často nad mnoho věcí povyšuje a dělá je jen v případě, že je to nezbytně nutné. Hodně mu záleží na vzdělání, tudíž hodně času tráví studiem, ale rozhodně není introvert. Nemá problém si zajít zapařit klidně třeba i s nižší vrstvou. S těmi, které označí za sociální odpad kvůli tomu, že mají o cent méně, než on se kupodivu normálně baví. Napije se s nimi, povede rozhovory na několik hodin, ale dotyčný určitě postřehne hodně namyšlenosti z jeho strany. K lidem přistupuje mnohdy s velkým a přívětivým, ale dost falešným úsměvem. Má tendence soudit lidi podle vzhledu, který pro něj znamená opravdu hodně, takže jeho chování dost závisí i na tom, kolik kovů má dotyčný zabodaný do ksichtu. Sám by nevyšel před práh, dokud by nebyl dokonale upravený. Určitě není něco v pořádku, když má na hlavě vrabčí hnízdo a oblečení není upravené - přinejmenším přichází konec světa. Přirozené autority si ctí… když mu za to stojí. Jakmile dotyčný uhne z jeho ideálů, ztrácí u něj veškerý respekt. Tedy když není super bohatý a super mocný, takovým lidem leze do zadku věčně.
  • H I S T O R I E
V Manhattanu mezi smetánkou Upper East Side se mohl mít špatně jen velice těžko. Narodil se do zazobané rodiny s opravdu vzdálenými aristokratické předky, tudíž hrdě nesou označení "Old Money". K jeho smůle jediná věc, kterou nedostal je mateřská láska - mamka totiž nepřežila porod.Otec ztrátu své ženy vždy vyčítal synovi. Kdyby se nenarodil, jistě by dál žila, nicméně nemohlo mu to zabránit v jeho ochraně. Přeci jen je to odkaz jeho manželky a budoucí dědic, takže ho nemůže jen tak nechat ani nesnášet, to by bylo společensky dost degradující. Už několik generací Spencerů vynalézá čím dál tím účinnější zbraně na lov nočních tvorů, především upírů, kteří se dostanou kamkoliv, když mají možnost, jsou tedy v jistém směru mnohem větší problém. Bohatství jeho rodiny proudí právě z těchto vynálezů, které produkovali právě firmy Upper East Side, aniž by o tom měli prostí lidé nějaké tušení. Generace vědců se postarali o velice dobré krytí, které je posichrované právě na těch správných místech u těch správných lidí. Ve snaze svého syna chránit před změnou v upíra ho otec v necelých dvou letech vzal do laboratoře pod jednou z firem, kde mu do krve vpravil těžce vynalezenou látku, jež ho měla bránit před upířím jedem a nedopustit tak, aby se dědic tohohle všeho změnil ve zvěř, kterou jejich nástroje loví. Ale.. jak někdo může za dva roky vynaleznout tak přelomovou látku? Je diskutabilní, jestli v ni sám vynálezce věřil na sto procent - jinak by už žádný lovec ani vědec nemusel mít strach, že se jim stane něco nemilého. Avery vyrůstal naprosto normálně. Žádné vedlejší účinky nikdo nezpozoroval, takže synek dál vyrůstal v nevědomosti, co je jeho otec vlastně zač a co vlastně pobíhá po světě. Tátu moc nevídal, protože zaměstnaný muž nikdy netráví příliš času doma. Zároveň mu to ale nikdy nevyčítal - táta mu obstaral veškerý personál, který skákal tak, jak pískal. Dostávalo se mu toho nejlepšího a nejdražšího vzdělání, tudíž se začínal obklopovat snobskými přáteli. Samozřejmě má takových známostí dost i teď, když si s nimi tak rozumí. Ono kdo by si nerozuměl s lidmi, kteří jsou naprosto stejní, jako on sám. V období puberty s touhle partou napáchali hodně škod, ale peníze zavřou hubu komukoli. Nikdo se nic nedozvěděl, nikdo neohrozil jejich školní výsledky a tím pádem žádné nekalé kecy neohrozili jejich pověst. Jen díky nim ztrácel tátu víc a víc - hádky byli čím dál častější. A táta čím dál tím víc vystresovanější. Proč? Kolem firem se shromažďovalo víc a víc nekalých událostí. Někdo záměrně sabotoval jeho výrobky v záměru zničit jejich dobré jméno. O to se ale dobrý synek nezajímal, vždyť vůbec neměl ponětí, že něco takového existuje. Pod vidinou, že jednoho dne bude úspěšným právníkem pilně pokračoval ve studiu. Uplynulo dalších několik let, které věnoval své budoucí kariéře na jedné z prestižních Ivy League škol. Kdyby nenastal zásadní zvrat, určitě by prostě vychodil střední a šel na vysokou, ale naštvaný tatínek mu jednoho pěkného dne sbalil kufry. Ve svém volném časy, když trénoval se všemi snoby světa své boxerské dovednosti v jedné z těch tělocvičen pro bohaté, napadl spolu se skupinou několik mladších lidí se kterými se dali do křížku. Poté, co byl poražen o dva roky mladším chlapcem tátu naštval a ten ho poslal do Winnipegu, aby mu zničil budoucí kariéru na Harvardu a tím i sny o právničení. Nuž, kdepak, důvody byli jiné. Věci ohledně laboratoří se začali hodně komplikovat, proto poslal svého syna do Kanady. Ano, je tam hodně upírů.. hodně všeho, ale je tam mnoho lovců a Avery je imunní vůči kousnutí. To tátovi běhalo v tu chvíli hlavou, ale ne. Látka, která mu byla píchnuta v dětství projevila své vedlejší účinky až těsně před odjezdem do Winnipegu. Odcestoval do města lačnícího po krvi s tím, že bezděky láká upíry na svou sladkou modrou krev - může to být lepší?
 


Anděl // Ellaina Dallia Argent

16. srpna 2014 v 18:43 | Admin - Destiny |  Záznamy

Věk: 6.6. 1461
Druh: Svobodný anděl
Rasa: Anděl
Schopnosti: Síla ledu, čtení myšlenek

  • V Z H L E D
Ellie má až po boky dlouhé, rovné blond vlasy, více zbarvené do bíla, sestřižené na undercut. Tvář jí zdobí krásně jasně modré oči s častými ledovými odlesky. Má jemnou pleť a mírně opálenou kůži, takže není bílá jako mrtvola. Její výška nepřesahuje sto sedmdesát centimetrů a váží okolo padesáti pěti kil. V uchu nosí roztahovák. Většinu jejího těla zdobí tetování. Často používá motto "Tělo je nepopsané plátno a já ho vybarvuji." Pokud jde o její styl... Metalcore, dathcore, post-hardcore a nepohrdne u několika případů ani electrocorem. Taky se podle toho obléká. Často k zastižení v černém oblečení s vulgárními obrázky či logy oblíbených kapel. Nijak moc si nepotrpí na veselé barvy... Mezi její oblíbená zejména patří černá, šedá, bílá, včetně všech odstínů modré. Nutno je zmínit i její nehty. Je nimi doslova posedlá a stále o ně pečuje. Jak je k vidění, má je upravené do stylu černých drápů... Ano jsou její vlastní, ne umělé. Pokud jde o její rasu... Dall si připadá divná. Nikdy nepotkala nikoho jako je ona... Teda samozřejmě pár andělů zná, ale oni jsou... "normální", tedy podle ní. Dallia se stydí odhalovat svá křídla dělá to jen ve stavech nouze, když je sama nebo při emočním vytížení. Její křídla jsou černá, jako křídla temného anděla... Neví, co to znamená. Neví, proč nejsou bílá, jako křídla ostatních andělů. Dost ji to štve a bojí se je ukazovat před vlastním druhem, i když jsou krásná a velká. Je pravda, že nic moc o vlastním druhu neví... je to takový svobodný "andílek". Neví, proč je jiná.
  • P O V A H A
Je to trochu oříšek... Mohla by být lehce označena za tvrdohlavou, tajemnou, samostatnou či možná přátelskou. Její povaha je zvláštní jako ona sama. Je 'tvrdohlavá', ale jen do jisté míry. Pochopí dost dobře kdy je dobré ustoupit. Tajemná? Ano! Moc přátel nemá a lidi si v její přítomnosti o ni hodně šeptají, aniž by si uvědomili, že je slyší. Nikdy se moc nesvěřuje a své problémy řeší sama. Samostatná... Již bylo zmíněno. Na pomoc ostatních moc nedá, ale bude to tím, že nikdy nepotkala někoho komu by mohla věřit a radši si to udělá po svém. Často upadá do silných emočních výkyvů a to způsobuje jeji neovladatelnost se schopností ledu. Několikrát už něco zmrazila "nechtěně" a ve smutných chvílích okolo ní sněží. A její neobjevená část povahy - přátelská. Je to tak. Ellie je přátelský typ a dost ji to bere, že nikoho nenachází, kdo by jí rozuměl. Touží po strávených chvílích s přáteli. Ráda ze sebe dělá zpovědní vrbu a radí ostatním... pokud jim dokáže poradit. Je bezmezná milovnice zvířat a umění. Naučila se dost dokonale jezdit na koni. Talent taky objevila ve hře na piano a kresbě. Miluje umělecké, abstraktní kreslení na stěny... To je její a musí se jí to prostě uznat. A pokud jde o jezdectví... Svůj "život" naplňuje staráním se o koně a závoděním v parkurových a cross-country disciplínách.
  • H I S T O R I E
Dallia si nijak nepamatuje, jak se narodila, či jestli předtím žila jiný život. Najednou se objevila v liduprázdném prostoru a okolo ní nebylo nic, kromě oslepujícího bílého světla. Později k ní přišel nějaký mladý muž s obrovskými, bílými křídly na zádech. Podal jí ruku a ona vstala. Náhle se objevila jinde... Bylo tam příjemně a okolo byli další jako ten muž, ale i ženy. To je asi jediné co si nějak tak pamatuje... Ale co následovalo ji doteď mate. Není jak. Neví proč. Ocitla se na místě plném špíny a hluku. Okolo ní procházeli stvoření jako ona, ale bez křídel. Nevěděla, kde je a co si má počít. Zůstala stát na místě. Skoro celá nahá, zahalená pouze v kousku bílé látky. Oproti těm všem, později zjistila, že to jsou lidé, jak tam tak stála tak vyzařovala jistou čistotou, kouzlem. Většina si toho všimla a jejich zvědavé pohledy byli na místě. Vyděšená o to víc, že na ni všichni tak civí se odhodlala k několika krokům. Bylo to zvláštní a zdrcující. Poprvé okusila gravitaci. Náhle ji někdo chytil za rameno a ona se prudce otočila. Okamžitě spatřila temně hnědé oči, plné tajemství, mazanosti a krásy. Byl to muž. Černé, kratší vlasy měl rozčepýřené do všech stran, jako by nikdy neviděli hřeben. O hlavu vyšší než ona se nad ní tyčil jako mohutná skála. Jeho svaly obepínalo upnuté, černé tílko... "Musíš od tud zmizet!" Řekl dosti výhružným tónem nato, aby si uvědomila jak vážně to myslí. Popadl ji za ruku a rychlím krokem se rozešel kupředu, jako by ho něco mělo chytit. Ell klopýtala a neustále vrávorala. Podivín zastavil. "Promiň, zapomněl bych." Vzal ji do náruče. Ocitla se v tmavé místnosti. Okna zahalená a nábytek jen pro případ nouze. Posadil ji na "gauč" a sám sobě zašel pro židli. Když se vrátil, hluboce se jí zadíval do očí. "Teď mě poslouchej... Vím kdo jsi... Nebo spíš co jsi. Taky vím, že je těžké si navyknout a že neumíš mluvit. Ale taky vím, že mým slovům rozumíš." Usmál se na ni a tak ji aj uklidnil. "Jmenuji se Aaron. Co jsem zač? Nechci tě zastrašit, ale ujistím tě... Vše tě naučím a brzo si zvykneš." ... A jak to dopadlo? Bylo to jak on řekl. Pojmenoval ji Ellaina a naučil mnohé o tomto světě... světě lidí. Z blízkých se stali přátelé a z přátel se stal pár. Dá se říct, že to byla opravdová láska, plná ochoty, citů a pochopení. Jak Ellie zjistila, Aaron byl padlý anděl. Jeho křídla byla černá, jako ta její, a schopnosti měl omezenější než ostatní andělé. Nikdy se ovšem nedozvěděla, proč i její křídla jsou odlišná. Potom přišel smutek. Aaron přišel o život v boji s démonem, kterého Dallia později zlikvidovala. Prožila několik let v pomstě a chuti po vrahově krvi. Dosáhla svého. Po několika dalších letech začala objevovat v sobě talenty a zejména jezdectví se jí líbilo vždy nejvíc. Dokonce si koupila vlastního koně - černého Arabského plnokrevníka, kterého pojmenovala Aaron... Přivydělává si profesionálním závoděním s koňmi, užitou malbou a hrou v barech či klubech na piano. Občas to doplní modelingem, takže se nedá říct, že by se měla špatně. Po čase se nějak dostala i sem.

  • G A L L E R Y
Aaron (hřebec arabského plnokrevníka)

Kam dál